O stavebnictví v roce 2016 však můžeme již hovořit s velkými obavami; v červnu se stavební výroba propadla o 12,7 % meziročně, čímž vzalo vniveč květnové zmírnění jejího propadu, některými považované za onu spásnou naději. Navíc vyhlídky bytové výstavby signalizují ještě horší časy a výraznější pokles; nedojde-li k brzké obnově výstavby a rekonstrukcí dopravní infrastruktury, z velmi tíživé reality se do příznivějších vyhlídek nepromění ani inženýrské stavitelství.

Průmyslová výroba v červnu vykázala slušný meziroční růst o 3,9 %, přesto i tento výkon byl viditelně pomalejší, než o měsíc dříve. Za celé druhé letošní čtvrtletí tuzemský průmysl vzrostl o 5,5 % meziročně. Růst průmyslu má podstatně příznivější vyhlídky než stavebnictví a zvláště kvůli silné vnější poptávce by letošní rok mohl být velice vydařený.

Energetice se již podařilo překonat téměř rok trvající výpadek (což se doposud nepodařilo chemickému průmyslu) a opět přispívá kladně celkovému průmyslovému výkonu, který se však zejména opírá o aktivity výroby dopravních prostředků. Slušný výkon v průmyslu je doprovázen i odpovídajícím mzdovým nárůstem, když průměrná mzda se v tomto sektoru již blíží 30 tis. Kč.

Výpadek ve stavebních aktivitách se již může podepsat pod to, že míra nezaměstnanosti v červenci po delším soustavném období svého poklesu vykázala mírný růst. Obvykle vrcholící období sezónních prací, včetně stavebních činností, je letos provázeno nepříliš vysokým využitím stavebních kapacit. Míra nezaměstnanosti se v červenci vrátila na svoji květnovou úroveň a dosáhla hodnoty 5,4 %, což však stále představuje nejnižší srovnatelnou hodnotu v rámci celé EU.

Mezi dnes zveřejněnými údaji byl jasnou hvězdou zahraniční obchod. Jeho červnový přebytek ve výši 20,6 mld. Kč výrazně přispěl k dosažení celopololetního přebytku ve výši 130 mld. Kč. Tím byl učiněn velmi zdařilý krok k překonání dalšího rekordního celoročního výsledku; a to při v červnu opětovném zesílení dovozní dynamiky v porovnání s vývozem.