Samotný základní spolkový rozpočet počítá s novými úvěry ve výši 122,97 miliardy eur, přibližně o 25 miliard více než v letošním roce. Další zadlužení připadá na zvláštní fondy určené především pro infrastrukturu a obranu. Díky ústavním výjimkám se přitom 84,55 miliardy eur ze základního rozpočtu nezapočítává do běžného limitu dluhové brzdy. Zbývajících 38,43 miliardy přesně vyčerpává povolenou hranici. Německá vláda tedy pravidla formálně dodržuje, jejich účinnost však zásadně oslabují rozsáhlé výjimky. Rozpočtová disciplína zůstává politickým heslem, zatímco skutečné zadlužení prudce roste. Samotné výjimky přitom nejsou účetním trikem, ale výsledkem politického rozhodnutí, které umožnilo financovat obranu a infrastrukturu mimo standardní limity.


Politické kompromisy vítězí nad hospodářskými reformami

Během rozpočtových jednání koalice zrušila připravovanou daň z plastových obalů, odložila zdanění slazených nápojů a ustoupila od části plánovaných omezení sociálních dávek. Nepodařilo se ani zajistit financování širšího snížení daně z elektřiny, které mělo ulevit domácnostem a podnikům. Výsledkem je rozpočet, který chrání politickou stabilitu koalice, ale neřeší dostatečně dlouhodobou nerovnováhu veřejných financí. Německo potřebuje modernizovat infrastrukturu, posílit obranu a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu. Současně však nedokáže přesvědčivě omezit růst strukturálních výdajů.


Zde spočívá největší riziko Merzovy politiky. Půjčené peníze mohou napravit dlouhodobě zanedbané investice, nedokážou však samy nahradit reformu sociálního systému, efektivnější státní správu ani obnovení průmyslové konkurenceschopnosti. Bez těchto změn se mimořádné zadlužování může stát trvalou součástí německého hospodaření.

Německé dluhy mohou zasáhnout i český průmysl

Německá rozpočtová politika má bezprostřední význam také pro Českou republiku. Přibližně 30 procent českého exportu směřuje na německý trh. Kondice tamního průmyslu proto výrazně ovlivňuje české automobilky, strojírenské podniky, elektrotechniku i rozsáhlou síť subdodavatelů. Pokud Berlín dokáže mimořádné půjčky proměnit ve skutečné investice do dopravy, energetiky a obranného průmyslu, mohou z toho české firmy získat nové zakázky. Pokud však peníze převážně poslouží k udržování současných výdajů a ekonomika zůstane slabá, může Německo čelit kombinaci rostoucích dluhů, dražšího financování a pokračujícího útlumu průmyslu. To by české exportéry zasáhlo mnohem výrazněji než samotné schválení německého rozpočtu.

Německý vývoj je současně varováním pro českou vládu. Vysoké investice mohou být oprávněné, pokud přinášejí měřitelný hospodářský výsledek. Jestliže však stát používá mimořádné půjčky také k odkládání nepopulárních reforem, pouze přesouvá náklady na další roky. Merzova koalice nyní získala politický kompromis a prostor pokračovat ve vládnutí. Ještě však neprokázala, že dokáže obnovit dlouhodobý hospodářský růst. Německo si půjčuje více než 210 miliard eur, ale stále nemá jistotu, že za ně získá skutečnou ekonomickou obnovu. Bez strukturálních reforem může být výsledkem pouze draze zaplacený odklad problémů.



Zdroje: 1. Deutscher Bundestag – Schválení rozpočtu 2027 rozpočtovým výborem; 2. Reuters – Německý rozpočet a nové zadlužení 210,4 miliardy eur⁠; 3. Sachverständigenrat Wirtschaft – Výroční hospodářská zpráva 2026/2027⁠; 4. Ministerstvo hospodářství SRN – Hospodářská prognóza a varování ekonomických poradců⁠; 5. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Teritoriální vývoj českého exportu⁠