Svátek má:
Otmar
KOMENTÁŘ: Petr Sak
Politika
Babiš spoléhá na Polsko. Česku chybí bezpečnostní poradce
Polsko bude součástí evropského týmu pro jednání o Ukrajině. Premiér Andrej Babiš mluví o zastoupení V4, sám však přes tři měsíce neobsadil klíčový bezpečnostní post.
Andrej Babiš, premiér ČR
16.listopad 2026 - 06:30
Premiér Andrej Babiš oceňuje, že Polsko získalo místo v evropském vyjednávacím týmu pro mírová jednání o Ukrajině. Podle jeho sobotního vyjádření tím bude u jednacího stolu zastoupena také Visegrádská skupina. Česká republika však mezi pěti přímo zastoupenými státy nebude a polská účast sama o sobě neznamená, že Varšava bude hájit konkrétní české požadavky. Současně již více než tři měsíce zůstává neobsazená funkce českého poradce pro národní bezpečnost.
Politicky nejzávažnější je přitom změna postoje samotného premiéra. Ještě 20. října v písemné odpovědi na poslaneckou interpelaci výslovně uvedl, že funkci obsazovat nebude a bezpečnostní koordinaci řídí osobně. O dva týdny později již její obsazení veřejně slíbil. Nového poradce však vláda dosud nejmenovala. V době, kdy evropští lídři rozhodují o bezpečnostních zárukách a poválečném uspořádání Ukrajiny, tak zůstává nevyřešena důležitá součást koordinace české bezpečnostní politiky.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek 13. listopadu po neformálním summitu v Dublinu oznámil složení evropského týmu pro mírová jednání o Ukrajině. Vedle představitelů unijních institucí jej mají tvořit Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie. Diplomatická jednání se mají odehrávat především na úrovni bezpečnostních poradců a dalších vysokých představitelů. Evropská reprezentace má koordinovat postoje k ukončení války, budoucím bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a evropskému bezpečnostnímu uspořádání. Zároveň má spolupracovat s NATO a Spojenými státy. Babiš dohodu přivítal. Složení týmu považuje za vyvážené a zdůrazňuje význam polské účasti. Podle premiéra není rozhodující počet vyjednavačů, ale jejich společný mandát a schopnost postupovat jednotně.
Zde však vzniká důležitá otázka. Polsko bylo vybráno jako samostatný stát s významnou rolí v evropské bezpečnostní politice. Nebylo pověřeno funkcí společného zástupce České republiky, Slovenska a Maďarska. Visegrádská skupina navíc není v otázce Ruska a Ukrajiny názorově jednotná. Polsko dlouhodobě zdůrazňuje ruskou bezpečnostní hrozbu a podporu ukrajinské obrany. Slovenská vláda Roberta Fica zastává odlišný přístup k poskytování vojenské pomoci i financování Ukrajiny. Rozdíly existují také mezi Budapeští a dalšími evropskými státy.
Ani česká vláda se ve všech otázkách neshoduje s hlavními evropskými podporovateli Kyjeva. Babiš například odmítá spojovat budoucí dlouhodobý rozpočet Evropské unie s požadavky na další financování Ukrajiny. Přítomnost Polska proto není automatickou zárukou, že české zájmy budou přímo zastoupeny při vyjednávání. To ovšem neznamená, že Česká republika ztratila možnost evropskou politiku ovlivňovat. Nadále se účastní Evropské rady, rozhodování unijních institucí a diplomatických konzultací. Rozdíl spočívá v tom, že nebude mít vlastní místo v užším vyjednávacím týmu. Záleží tak na schopnosti vlády prosazovat české priority prostřednictvím evropských institucí a bilaterálních vztahů s účastníky jednání. Pro tento postup je důležitá především koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky.
Premiér nejprve poradce odmítl. Nyní jeho jmenování slibuje
Funkce poradce pro národní bezpečnost zůstává neobsazená od 9. srpna, kdy na ni rezignoval diplomat Hynek Kmoníček. Do funkce jej Babišova vláda jmenovala od začátku letošního roku po odchodu Tomáše Pojara. Nejde přitom pouze o běžnou poradenskou pozici, kterou si premiér může podle potřeby vytvořit nebo zrušit. Její existence je zakotvena v § 28 kompetenčního zákona. Poradce jmenuje vláda na návrh předsedy vlády. Podílí se na koordinaci státních orgánů v oblasti bezpečnosti a obrany, působí jako tajemník Bezpečnostní rady státu a na základě rozhodnutí vlády může Českou republiku zastupovat při bezpečnostních jednáních se zahraničními partnery. Proto je významné srovnání premiérových vyjádření.
V písemné odpovědi poslanci Samuelu Volpemu, digitálně podepsané 20. října, Babiš uvedl, že funkci obsazovat nebude. Argumentoval tím, že bezpečnost státu nestojí na jediném poradci a potřebnou koordinaci zajišťuje osobně spolu s Úřadem vlády a příslušnými ministerstvy. Dokonce výslovně napsal: „Já tento způsob řízení nepotřebuji.“ Na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue 5. listopadu však premiér svůj veřejný postoj změnil. Oznámil, že vláda poradce jmenuje, a připustil, že jde o obvyklou funkci mezi spojeneckými státy. Podle svého vyjádření o této záležitosti jednal také s prezidentem Petrem Pavlem. Jenže na tiskové konferenci po jednání vlády 9. listopadu již Babiš přiznal, že konkrétního kandidáta stále nemá. Obsazení funkce pouze označil za plánovaný krok.
Změna postoje sama o sobě nemusí být problémem. Vláda může na základě nových zkušeností nebo bezpečnostního vývoje upravit způsob koordinace. V takovém případě je však důležité vysvětlit, co k obratu vedlo a jak bude zajištěno fungování systému do jmenování poradce. Premiér zatím veřejně nepředstavil ani termín obsazení funkce, ani konkrétní model koordinace, který má do té doby platit. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan považuje neobsazenou pozici za závažnou chybu. Upozorňuje, že bezpečnostní poradci budou při evropských mírových jednáních zastávat významnou roli.
Vláda může namítnout, že bezpečnostní politiku nadále zajišťují ministerstva, zpravodajské služby a Bezpečnostní rada státu. To je pravda. Neobsazené místo automaticky neznamená nefunkční bezpečnostní systém. Zůstává však otázka, proč premiér nejprve odmítl obsadit funkci výslovně upravenou zákonem, následně své stanovisko změnil a dosud nedokončil personální rozhodnutí. Nejde tedy pouze o chybějícího úředníka. Jde o způsob, jakým vláda rozhoduje o organizaci bezpečnostní politiky a jak vysvětluje změny svých vlastních rozhodnutí.
Česko chce ovlivňovat mír. Musí však vyjasnit svou roli
Evropská vyjednávací skupina představuje pouze začátek složitého diplomatického procesu. Podstatnější než počet jejích členů budou konkrétní dohody o příměří, bezpečnostních zárukách, sankcích vůči Rusku a financování poválečné obnovy Ukrajiny. Tyto otázky mají přímý dopad také na Českou republiku. Ovlivní její obranné závazky, veřejné finance, průmysl i budoucí podobu evropské bezpečnostní spolupráce. Evropská rada se má již 26. a 27. listopadu vrátit k financování Ukrajiny pro rok 2027 a další období. V této debatě bude důležité, jakou strategii česká vláda představí a jak ji dokáže prosazovat mezi ostatními členskými státy.
Babiš požaduje, aby Evropa při mírových jednáních postupovala jednotně a koordinovala své cíle se Spojenými státy. Z hlediska české vlády je však stejně důležité zajistit jednotný postup vlastních ministerstev a bezpečnostních institucí. Zahraničněpolitické priority musí být předem formulovány a průběžně vyhodnocovány. Nestačí pouze reagovat na návrhy ostatních evropských států nebo očekávat, že české zájmy automaticky zohlední Polsko. Babiš má jako předseda vlády odpovědnost za celkové směřování bezpečnostní politiky. Současně disponuje právem navrhnout jmenování poradce, který může část koordinačních úkolů vykonávat.
Tato odpovědnost se nyní dostává do popředí. Pokud vláda považuje funkci poradce za nezbytnou, měla by vysvětlit, kdy ji obsadí a jaké konkrétní úkoly novému představiteli svěří. Pokud naopak spoléhá na jiný model řízení, musí být zřejmé, kdo vykonává zákonem předpokládané koordinační činnosti. Nelze přitom tvrdit, že samotné jmenování poradce by České republice automaticky zajistilo místo v evropské vyjednávací skupině. O jejím složení již rozhodli evropští lídři. Funkční bezpečnostní koordinace však může být důležitá pro přípravu českých stanovisek a jejich prosazování prostřednictvím spojenců.
Babiš oceňuje, že Polsko bude u jednacího stolu. Česká vláda však musí především vysvětlit, jakým způsobem hodlá zajistit, aby se do evropského vyjednávání promítly také české bezpečnostní a hospodářské zájmy. Rozdíl mezi politickým prohlášením a skutečným diplomatickým vlivem spočívá v konkrétních rozhodnutích, odborné přípravě a dlouhodobé koordinaci. Proto je neobsazená funkce bezpečnostního poradce důležitější než běžný personální spor.
V době, kdy se rozhoduje o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání, musí mít vláda srozumitelný způsob, jak své postoje připravovat, prosazovat a kontrolovat jejich naplňování. Česká republika nemusí sedět u každého jednacího stolu. Musí však mít jasno v tom, kdo její zájmy připravuje, kdo je prosazuje a kdo za výsledek nese odpovědnost.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Evropská rada – Oficiální prohlášení Antónia Costy; 2. Poslanecká sněmovna – Písemná odpověď Andreje Babiše na interpelaci z 20. října 2026; 3. Úřad vlády – Funkce poradce pro národní bezpečnost a její personální obsazení; 4. ČTK – Babiš ocenil účast Polska ve vyjednávacím týmu; 5. e-Sbírka – Kompetenční zákon č. 2/1969 Sb., § 28 odst. 6; 6. Vláda ČR – Tisková konference z 9. listopadu 2026; 7. ČTK – Babiš slíbil obsazení funkce bezpečnostního poradce
KOMENTÁŘ: Petr Sak
Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?
|
32% |
|
39% |
|
29% |





















