Praha by po desítkách let mohla získat novou velkou nemocnici, která výrazně promění zdravotní péči v hlavním městě. Premiér Andrej Babiš prosazuje výstavbu moderního komplexu, jehož cena se podle předběžných odhadů může vyšplhat až na 30 miliard korun. Nemá jít pouze o další nemocniční budovu. Projekt počítá s operačními sály a jednotkami intenzivní péče v chráněných podzemních prostorách, záložními zdroji energie i schopností fungovat během válečného konfliktu nebo rozsáhlého výpadku elektřiny. Vláda už schválila přípravu záměru a premiér nad ním převzal politický dohled. Na samotnou stavbu si však pacienti ještě několik let počkají.

Podrobnosti přinesl server iROZHLAS, který získal dosud neveřejný vládní materiál připravený ministerstvem obrany. Náklady na Metropolitní nemocnici se podle dokumentu odhadují na 15 až 30 miliard korun. Jde o rámcový propočet, nikoli o konečný rozpočet. Přesnější cenu, způsob financování a harmonogram mají určit až další odborné studie.

Nový komplex má vyrůst v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Počítá se s přesunem vybraných druhů akutní a specializované péče ze tří významných pražských zařízení – vinohradské nemocnice, Fakultní nemocnice Bulovka a Všeobecné fakultní nemocnice. Výsledkem by měla být modernější organizace zdravotnictví, která odstraní část problémů spojených se zastaralými pavilony, složitou přepravou pacientů mezi budovami a nákladným provozem historických areálů.

Pro pacienty by změna mohla znamenat lepší návaznost vyšetření, operací a následné péče. Zdravotníci by získali modernější pracovní prostředí a možnost využívat špičkové technologie na jednom místě. Zda se tato očekávání naplní, bude záležet na rozsahu přesouvaných oborů, počtu lůžek a především na dostatku lékařů, zdravotních sester a dalšího personálu.

Nemocnice, která má fungovat i během války

Neobvyklou součástí projektu je propojení civilního a vojenského zdravotnictví. Metropolitní nemocnice má poskytovat běžnou špičkovou péči, ale zároveň být připravena na situace, kdy zdravotnický systém čelí mimořádnému zatížení. Může jít o hromadná neštěstí, rozsáhlé výpadky infrastruktury nebo bezpečnostní krizi.

Podle materiálu, z něhož cituje iROZHLAS, se počítá s částečným umístěním nejdůležitějších provozů do podzemí. Týkat se to má urgentního příjmu, jednotek intenzivní péče, operačních sálů, krizového centra a vybraného logistického zázemí. Nemocnice by měla mít oddělené energetické okruhy, záložní zdroje a technické zabezpečení umožňující provoz i při dlouhodobém výpadku běžných dodávek.


S myšlenkou souhlasí také ředitel Ústřední vojenské nemocnice Luděk Hána. „Můj osobní názor je, že Praha potřebuje další nemocnici. Když se projdeme po areálu těch stávajících, uvidíme, že nemovitá infrastruktura není ve stavu odpovídajícím moderní nemocnici. Přestože je tam poskytovaná vynikající péče,“ uvedl pro iROZHLAS.

Hána upozornil také na možnost přizpůsobit nové zařízení současným bezpečnostním požadavkům. Při výstavbě od začátku lze počítat s technickými prvky, které se do historických nemocničních budov doplňují obtížně a za vysoké náklady. Metropolitní nemocnice přitom nemá nahrazovat Ústřední vojenskou nemocnici, ale doplnit její kapacity a posílit připravenost státu na krizové situace.

Babišův dlouholetý plán. Letňany vystřídaly Vinohrady

Pro Andreje Babiše není výstavba velké pražské nemocnice novým tématem. Už během svého předchozího působení v čele vlády se zabýval rozsáhlými investičními projekty v hlavním městě a jednal s pražským magistrátem o budoucnosti Letňan. Tehdejší jednání však provázely odlišné představy o využití tamních pozemků.

V roce 2019 prosazoval Babiš především vybudování velkého administrativního centra, do kterého chtěl soustředit státní úředníky z různých částí Prahy. Tehdejší primátor Zdeněk Hřib naopak podporoval vznik nové městské čtvrti s bydlením a nemocnicí. Současně se řešila komplikovaná vlastnická struktura pozemků ve stávajících nemocničních areálech.

V následujících letech se myšlenka nové nemocnice opakovaně vracela. Ještě letos v březnu se hovořilo o její výstavbě v Letňanech poblíž stanice metra. Babiš tehdy zdůrazňoval, že Praha nové zařízení potřebuje. Zvažovalo se také přesunutí části provozů z Bulovky, Vinohrad a Všeobecné fakultní nemocnice, přičemž některé starší objekty by mohly sloužit například následné péči.

V létě už premiér veřejně označoval za preferovanou lokalitu areál Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zároveň oznámil, že se chce vrátit také k původnímu záměru vládní administrativní čtvrti v Letňanech. Oba projekty se tak postupně oddělily. Nová nemocnice má vzniknout na Vinohradech, zatímco o využití letňanských pozemků se nadále uvažuje samostatně.


Pod premiérem bude působit řídicí výbor složený ze zástupců příslušných ministerstev a Úřadu vlády. Samotnou přípravu má koordinovat projektový ředitel zajištěný ministerstvem obrany. Odborné týmy budou řešit zdravotnickou koncepci, technickou přípravu, majetkové vztahy, legislativu a financování.

Zvolený model má usnadnit koordinaci mezi jednotlivými resorty. U projektu za desítky miliard korun však bude stejně důležité jasně určit, kdo odpovídá za jednotlivá rozhodnutí, jak se budou kontrolovat náklady a kdo ponese odpovědnost za případné zpoždění.

Miliardy na stavby, ale kdo v nich bude léčit?

Příprava Metropolitní nemocnice přichází v době, kdy vláda oznamuje rozsáhlé investice do českého zdravotnictví. Kabinet 9. listopadu schválil plán, podle něhož má stát do roku 2034 investovat do fakultních nemocnic a dalších přímo řízených zdravotnických zařízení více než 68 miliard korun. Peníze mají směřovat na strategické a významné projekty i na rozvoj psychiatrické péče.

„Tehdy jsme schválili strategické projekty asi za třináct miliard. Dnes jsme schválili na období 2028 až 2034 strategické investice ve výši 26,4 miliardy korun, významné investice ve výši 36 miliard a investice do oblasti psychiatrie 6,18 miliardy, takže celkově 68,62 miliardy do zdravotnictví, které je naší absolutní prioritou,“ uvedl Babiš po jednání vlády.


Vedle ceny stavby bude nutné vyřešit také budoucí provoz. Českému zdravotnictví dlouhodobě komplikují fungování personální nerovnováha mezi regiony, stárnutí části zdravotnických pracovníků, vysoké nároky na směnný provoz a obtížné zajišťování některých specializací. Moderní budova může zlepšit pracovní podmínky a přilákat zaměstnance, sama o sobě však nevytvoří nové lékaře ani zdravotní sestry.

Důležité bude také rozhodnutí, jak se promění stávající pražské nemocnice. Pokud se do nového komplexu přesunou některá oddělení, bude potřeba zajistit dostupnost péče pro pacienty z jednotlivých částí města a Středočeského kraje. Stejně podstatné bude zachovat návaznost výuky mediků, specializačního vzdělávání a lékařského výzkumu.

Nová nemocnice nemusí automaticky znamenat vyšší počet dostupných lůžek. Část kapacit se může pouze přesunout ze starších zařízení do modernějších prostor. Pro pacienty proto nebude rozhodující jen velikost nové budovy, ale rozsah poskytované péče, dostupnost personálu a schopnost zkrátit čekání na vyšetření či plánované zákroky.

S tím souvisí i budoucnost starých nemocničních areálů. Některé objekty mohou nadále sloužit zdravotnictví, jiné budou vyžadovat rekonstrukce nebo nové využití. Praha přitom potřebuje nejen špičkovou akutní medicínu, ale také dostatek kapacit pro dlouhodobě nemocné, rehabilitaci a následnou péči. Rozdělení jednotlivých služeb mezi nemocnice tak může být stejně důležité jako výstavba samotného komplexu.

Rozhodnutí padlo, stavba ale zatím nemá termín

Přestože vláda projekt schválila, začátek stavebních prací zůstává otevřený. Ministerstvo zdravotnictví má nejpozději do konce března 2027 dokončit zdravotní a kapacitní studii, která určí budoucí rozložení péče mezi dotčenými nemocnicemi. Následovat bude studie proveditelnosti připravovaná ministerstvem obrany. Její vyhodnocení má být hotové nejpozději 1. července 2028.


Podle informací iROZHLAS je vzhledem k plánovaným termínům přípravy velmi nepravděpodobné, že by se začalo stavět ještě během současného volebního období, které končí v roce 2029. Babišova vláda tak může připravit projekt, zajistit potřebné studie a nastavit jeho financování, samotná realizace však zřejmě připadne až na další roky.

Pro premiéra jde o pokračování dlouholetého investičního záměru. O velké pražské nemocnici se mluví řadu let, měnily se představy o jejím umístění i podobě. Nyní má projekt podrobněji popsaný systém řízení, předběžný finanční rámec a termíny klíčových studií. Stále však chybí odpověď na otázku, kdy do nemocnice skutečně přijde první pacient.

Pokud se podaří propojit špičkovou medicínu, bezpečnostní připravenost a efektivnější organizaci péče, může Praha získat zařízení, které současné historické areály nedokážou nabídnout. Rozhodující ale nebude počet plánovaných operačních sálů ani výše oznámené investice. Pacienti budou chtít vědět, zda se rychleji dostanou k lékaři, zda budou mít nemocnice dostatek personálu a zda za veřejné miliardy skutečně vznikne zařízení, které bude sloužit několik dalších generací.