Svátek má: Nikola

Politika

Velikost textu:

EU chce dalších 45 miliard pro Ukrajinu. Kdo zaplatí úroky?

EU chce dalších 45 miliard pro Ukrajinu. Kdo zaplatí úroky?

Brusel navrhl další půjčku Ukrajině. Úroky mohou stát až 2,5 miliardy eur ročně, ručit má rozpočet EU. Česko nové záruky odmítá.

Ursula von der Leyenová, Vladimir Zelenskij
20.listopad 2026 - 04:59

Evropská komise přichází s dalším rozsáhlým úvěrem pro Ukrajinu. Ve středu 18. listopadu představila návrh půjčky až 45 miliard eur, tedy přibližně 1,1 bilionu korun. Peníze mají pomoci Kyjevu financovat obranu a fungování státu v roce 2027. Evropská unie si na ně chce půjčit na finančních trzích a ručit společným rozpočtem. Splácení jistiny však závisí na ruských válečných reparacích, jejichž získání není zajištěno.

Podpora Ukrajiny má nepochybný bezpečnostní význam. Pokračující válka ale současně vytváří stále větší finanční závazky, jejichž skutečné náklady musí někdo zaplatit. Brusel proto stojí před otázkou, kterou nelze obejít politickými prohlášeními o solidaritě. Jak dlouho může Evropa financovat Ukrajinu společným dluhem, aniž by jasně stanovila hranice své finanční odpovědnosti? Nových 45 miliard eur není součástí dříve schválené půjčky 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027. Jde o dodatečné financování, které by při plném uskutečnění obou programů zvýšilo objem těchto evropských úvěrů na 135 miliard eur. Jen v roce 2027 by tak mohlo být z obou programů k dispozici až 90 miliard eur.

Evropská komise odhaduje, že Ukrajině bude příští rok chybět dalších 70 miliard eur nad rámec dosavadního financování. Unie chce pokrýt přibližně dvě třetiny této částky, zbývajících 25 miliard očekává od dalších mezinárodních partnerů. Z nové půjčky má až 25 miliard eur směřovat na obranu a 20 miliard na běžný provoz státu. Výdaje na veřejné služby mají být podmíněny reformami právního státu, veřejných financí a bojem proti korupci. Evropská pomoc tak postupně nabývá podoby dlouhodobého financování ukrajinského státu. Její pokračování lze odůvodnit potřebou zabránit vojenskému a hospodářskému kolapsu země, která čelí ruské agresi. Stejně oprávněná je však otázka, zda evropské instituce dostatečně vyhodnocují dlouhodobé náklady, kontrolu vynaložených prostředků a možnosti jejich návratnosti.


Reparace jsou nejisté, úroky bude muset někdo platit


Největší slabinou navrhovaného mechanismu je způsob splácení. Ukrajina má vrátit jistinu až poté, co získá válečné reparace od Ruska. Moskva však takový závazek nepřijala a není známo, kdy nebo zda vůbec bude možné reparace získat. Evropská unie si vyhrazuje možnost využít také zmrazená ruská aktiva v souladu s právem. Počítá rovněž s budoucími mimořádnými výnosy z těchto aktiv, ovšem až po splnění závazků spojených s předchozími půjčkami. Ani tato možnost proto nepředstavuje automaticky dostupný zdroj splácení.

Podstatně konkrétnější jsou úroky. Podle agentury Reuters by nová půjčka měla od roku 2028 vytvářet roční úrokové náklady přibližně dvě až 2,5 miliardy eur. Formálně za ně odpovídá Ukrajina, Evropská unie však předpokládá jejich subvencování, pravděpodobně v plné výši. Se započtením úroků z předchozí devadesátimiliardové půjčky by se celkové roční náklady mohly pohybovat kolem šesti miliard eur. Jde o odhad závislý na skutečném objemu půjček a podmínkách jejich financování, nikoli o konečnou částku.


Úroky přitom mohou být hrazeny z prostředků plánovaných pro Ukrajinu v evropském rozpočtu na období 2028 až 2034. To by znamenalo, že část budoucí pomoci nespotřebuje samotná Ukrajina, ale financování již poskytnutých úvěrů. Alternativou je hledání dalších zdrojů, které však rovněž budou muset být schváleny a zaplaceny. Zde se ukazuje rozdíl mezi politickým slibem a rozpočtovou realitou. Půjčka není okamžitým výdajem členských států v celé své výši. Je však skutečným závazkem Evropské unie vůči investorům. Pokud Rusko reparace neposkytne, zůstane otázka konečného vypořádání dluhu otevřená a Unie bude muset zajistit financování jeho obsluhy či refinancování.

Česko odmítá ručení, Německo tlačí přes evropský rozpočet

Pro Českou republiku představuje nový návrh také zásadní politický problém. Při schvalování předchozí půjčky 90 miliard eur si Česko společně s Maďarskem a Slovenskem vyjednalo výjimku z finanční účasti. Nový úvěr však bude vyžadovat samostatné rozhodnutí a dosavadní výjimka se na něj automaticky nevztahuje. Česká vláda signalizuje, že nechce převzít ani nové úvěrové záruky. Proti další finanční účasti vystupují rovněž Maďarsko a Slovensko, přidává se Bulharsko. Evropská komise naproti tomu očekává podporu všech 27 členských zemí. Změna rozpočtových pravidel potřebná k zajištění půjčky přitom vyžaduje jednomyslný souhlas členských států.

Německý kancléř Friedrich Merz již spojil souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem EU s požadavkem, aby se na financování Ukrajiny spravedlivě podílely všechny členské země. Tím dostává spor o půjčku další rozměr. Země odmítající společné záruky mohou čelit politickému tlaku při jednání o evropských fondech, z nichž významně čerpají také české regiony. Česká vláda proto musí veřejnosti vysvětlit nejen to, proč odmítá nové ručení, ale také jak chce při vyjednávání ochránit české hospodářské zájmy. Rozhodující bude rozsah případných záruk, účast na úrokových nákladech a možný dopad na příští evropský rozpočet.


Stejně důležitá je skutečná kontrola použití evropských peněz. Podmínky protikorupčních reforem mají smysl pouze tehdy, pokud jejich nesplnění může vést k omezení či pozastavení financování. Evropa potřebuje Ukrajině pomáhat, ale pomoc nesmí znamenat rezignaci na rozpočtovou odpovědnost. Pokud Brusel navrhuje další bilion korun společného dluhu, musí zároveň přesvědčivě vysvětlit, kdo zaplatí úroky, kdo ponese případné ztráty a jak budou chráněny peníze evropských daňových poplatníků. Bez těchto odpovědí se ze stále nových úvěrových programů může stát mechanismus, v němž je politické rozhodnutí okamžité, zatímco účet za něj přichází až v dalších letech.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: newscorn)


Zdroje: 1. Evropská komise – návrh nové půjčky 45 miliard eur; 2. Reuters – financování, úroky a podmínky půjčky⁠; 3. Rada EU – schválený úvěrový rámec 90 miliard eur a česká výjimka⁠; 4. Euronews – roční úrokové náklady a dopady na evropský rozpočet⁠; 5. Euronews – německý tlak na společné financování Ukrajiny⁠