Berlínský Tiergarten nedaleko Braniborské brány se v sobotu večer stal místem útoku, při němž zemřela jedna žena a dalších 29 lidí utrpělo zranění. Bílá dodávka kolem desáté hodiny večer vjela do lidí poblíž oslav Christopher Street Day. Útočník následně napadal lidi také chladnou zbraní a z místa utekl. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt později uvedl, že dosavadní poznatky ukazují na islamistický teroristický motiv.

Podezřelým byl jednadvacetiletý Abdul Ballout, německý občan s libanonskými kořeny, který se v Berlíně narodil a vyrůstal. Policie jej po celostátním pátrání vypátrala v neděli. Při střetu s policisty byl zastřelen. Vyšetřovatelé zároveň prověřovali dalšího člověka, kterého původně podezírali, že mohl být ve voze s útočníkem. Toto podezření se však nepotvrdilo a zadržený byl propuštěn.

Ballout přitom nebyl člověkem, kterého by německé bezpečnostní složky zaznamenaly poprvé až po sobotním útoku. Už v roce 2022 byl odsouzen za napadení a loupež. Mnohem závažnější události následovaly o tři roky později. V roce 2025 se pokusil přes Libanon dostat do Sýrie a připojit se k teroristické organizaci Islámský stát. V Libanonu byl zadržen a tamní vojenský soud jej odsoudil ke třem měsícům vězení.


Právě po něm se bývalý český prezident Miloš Zeman vrátil k tématu, kterému se výrazně věnoval už během svého působení na Pražském hradě. Islamismus, terorismus a migrační politika evropských zemí patřily zejména v době migrační krize k otázkám, v nichž se Zeman opakovaně dostával do sporů se svými domácími i zahraničními kritiky.

Jeho postoje byly výrazné už v roce 2015. V březnu při návštěvě Spojených států hovořil o nutnosti společného boje proti islámskému terorismu. V září téhož roku před Valným shromážděním OSN označil mezinárodní terorismus za jedno z hlavních nebezpečí pro lidskou civilizaci a žádal koordinovanější postup proti teroristickým organizacím.

S příchodem migrační krize začal Zeman bezpečnostní hrozby stále výrazněji spojovat s masovou migrací do Evropy. Odmítal povinné přerozdělování migrantů, varoval před možností pronikání radikálů mezi příchozími a kritizoval evropskou migrační politiku. V lednu 2016 pak přišel s kontroverzním tvrzením, že masovou migraci do Evropy organizuje Muslimské bratrstvo. Opíral je tehdy o informace, které podle svých slov získal při rozhovorech s představiteli Spojených arabských emirátů a Maroka.

Od vrcholu migrační krize uplynulo více než deset let. Zeman však svůj základní pohled nezměnil. Berlínský útok nyní zasazuje právě do dlouhodobého sporu o islamistický extremismus, migraci a bezpečnost evropských zemí.

Samotný berlínský případ má přitom důležitou okolnost. Podezřelý útočník nebyl nově příchozím migrantem. Ballout byl německým občanem, v Berlíně se narodil a vyrůstal. Jeho případ proto sám o sobě nedokládá přímou příčinnou souvislost mezi nekontrolovanou migrací a sobotním útokem. Současně ale ukazuje problém islamistické radikalizace člověka, jehož bezpečnostní a justiční orgány znaly už před útokem a věděly také o jeho pokusu připojit se k Islámskému státu.

Německý ministr vnitra po útoku oznámil, že všech šestnáct spolkových zemí má znovu posoudit bezpečnostní opatření při velkých veřejných akcích. Dobrindt upozornil také na nebezpečí napodobení podobného činu.


„Opakovaně jsem varoval, že boj s terorismem je především bojem s islámským terorismem a že nekontrolovaná migrace představuje vážné bezpečnostní riziko. Řada politiků před touto skutečností zavírala oči. Bezpečnost občanů ustoupila ideologii a krátkodobým politickým zájmům. Důsledky dnes vidíme v evropských městech.

Myslím na oběti sobotního útoku v Berlíně i na všechny nevinné oběti teroristických útoků v Evropě. Bez pravdivého pojmenování příčin nemůžeme ochránit občany, svobodu ani demokracii. Stejně jako před deseti lety mnozí lidé odmítali rizika spojená s nekontrolovanou migrací, dnes znovu nechtějí vidět realitu. Politiku však nelze stavět na iluzích. Realitu není možné umlčet ani zakázat,“ uvedl Miloš Zeman.