Ukrajinská armáda dokáže zasahovat vojenské cíle, sklady i energetickou infrastrukturu hluboko na ruském území. Moskva však současně využívá jednu z největších slabin ukrajinské obrany. Stupňuje útoky balistickými raketami, které přilétají k cíli extrémní rychlostí a proti nimž má Kyjev jen omezené množství účinných prostředků. Situaci navíc komplikuje nedostatek interceptorů pro systémy Patriot.

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu se stále častěji opírají o kombinaci velkého množství dronů, řízených střel a balistických raket. Právě posledně jmenované představují pro ukrajinskou protivzdušnou obranu mimořádně obtížný cíl.

Jejich hlavní výhodou je rychlost a způsob letu. Po startu vystoupají po vysoké trajektorii a následně prudce klesají k cíli rychlostí několikanásobně převyšující rychlost zvuku. Obráncům tak zbývá výrazně méně času na detekci, vyhodnocení dráhy a zásah než v případě pomalejších dronů nebo některých řízených střel.

„Když je hlavice vystřelena směrem k cíli, má velmi strmou dráhu a letí neuvěřitelnou rychlostí,“ popsal agentuře AP Thomas Withington, odborník na elektronický boj britského Royal United Services Institute.

Rozdíl mezi schopností Ukrajiny likvidovat drony a balistické střely ukazují i čísla z posledních útoků. Při jednom z rozsáhlých náletů ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení 135 ze 151 dronů. Součástí útoku ale byly také balistické rakety a právě jejich zachycování zůstává výrazně obtížnější. Při útocích na Kyjev a jeho okolí zemřeli čtyři lidé včetně tříletého dítěte.

Ještě výraznější obrázek poskytují údaje za celý červenec. Vladimir Zelenskij podle agentury Reuters uvedl, že ze 195 ruských balistických raket odpálených během měsíce se Ukrajině podařilo zachytit pouze 29. To představuje necelých 15 procent. Problém přitom není pouze v počtu systémů protivzdušné obrany. Ukrajině chybí také to, co Patriot potřebuje ke každému jednotlivému zásahu – samotné protiraketové střely.

Patriot dokáže to, co většina ostatních systémů neumí

Americký Patriot se stal jedním z nejdůležitějších prvků ukrajinské protivzdušné obrany právě kvůli schopnosti ničit balistické cíle. Klíčovou roli hrají střely rodiny PAC-3. Na rozdíl od některých klasických protiletadlových raket, které mohou cíl zničit explozí bojové hlavice v jeho blízkosti, PAC-3 využívá princip hit-to-kill. Přilétající střelu má zničit přímým kinetickým zásahem.

Nejnovější varianta PAC-3 MSE má výkonnější raketový motor, modernizované řízení a software a je určena mimo jiné proti taktickým balistickým raketám, řízeným střelám, letadlům a dalším vzdušným hrozbám. Pro Ukrajinu to znamená, že Patriot představuje jednu z mála dostupných odpovědí na ruské Iskandery-M a další balistické zbraně.

Jenže každá baterie má omezený počet střel a musí současně čelit různým typům útoků. Rusko proto může kombinovat levnější drony s řízenými a balistickými raketami a snažit se ukrajinskou protivzdušnou obranu zahltit. Obránci pak musí rozhodovat, proti kterým cílům použijí drahé a obtížně nahraditelné interceptory.

Vojenská analytička Dara Massicotová upozornila, že problémy s interceptory pro Patriot jsou známé. Ukrajina podle ní ví, co potřebuje udělat, zároveň ale musí hledat i další možnosti, jak omezit schopnost Ruska rakety odpalovat.

Tím se mění také logika ukrajinské obrany. Pokud nelze dostatečným množstvím systémů Patriot pokrýt celé území země, jednou z cest je zasahovat odpalovací zařízení, sklady a další infrastrukturu ještě předtím, než rakety vůbec vzlétnou.

Rutte přiznal nedostatek střel

O rozsahu problému už nemluví pouze ukrajinští představitelé a vojenští analytici. Generální tajemník NATO Mark Rutte při vystoupení před bezpečnostním a obranným výborem Evropského parlamentu otevřeně připustil, že úspěšnost ukrajinské protivzdušné obrany klesla mimo jiné kvůli nedostatku interceptorů.


Podle Rutteho přitom některé státy disponují značným množstvím interceptorů. Ve veřejné části jednání je odmítl jmenovat, dal však jasně najevo, že NATO usiluje o přesun části těchto zásob na Ukrajinu.

Naléhavost problému shrnul několika slovy: „Je to rozdíl mezi životem a smrtí. Den za dnem,“ uvedl Rutte.

Právě jeho vyjádření ukazuje, že otázka ukrajinské protivzdušné obrany se už netýká pouze získávání dalších odpalovacích zařízení a radarů. Bez dostatečného množství střel mohou být i existující baterie využívány pouze omezeně.

Při návštěvě Kyjeva Rutte uvedl, že přibližně 75 procent raket dodaných ukrajinským bateriím Patriot od předchozího léta pocházelo prostřednictvím mechanismu PURL, v němž spojenci a partneři financují americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. U dalších systémů protivzdušné obrany měl tento mechanismus zajistit přibližně 90 procent používaných střel.

„Vím, že je naléhavě potřeba více,“ prohlásil šéf NATO a dodal, že Aliance hledá další zásoby všude, kde jsou dostupné.

O Patrioty a jejich střely je boj po celém světě

Nedostatek interceptorů navíc nelze jednoduše vyřešit tím, že Spojené státy nebo evropské země otevřou své sklady. O stejné střely je mimořádný zájem i v dalších částech světa.

Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě vytvořily mimořádný tlak na globální zásoby Patriotů a jejich munice. Systém provozuje řada zemí a mnohé z nich se současně snaží své zásoby doplnit. Situaci dále vyhrotily boje s Íránem. Při obraně proti íránským raketám byly spotřebovány značné zásoby interceptorů a státy, které je použily, nyní potřebují vlastní sklady znovu naplnit.

Agentura Reuters uvedla, že americké zásoby interceptorů Patriot klesly přibližně o 65 procent proti předválečné úrovni. Saúdská Arábie měla během něco málo přes měsíc spotřebovat přibližně 86 procent svých zásob. Ukrajina tak o omezenou výrobní kapacitu fakticky soupeří s dalšími americkými spojenci, kteří sami čelí balistické hrozbě.

Problém přitom není pouze v zásobách, ale také v rychlosti výroby. Obranný průmysl musí nahrazovat střely spotřebované na několika bojištích současně a zároveň plnit nové objednávky států, které chtějí své systémy protivzdušné a protiraketové obrany posílit. Na omezenou výrobní kapacitu upozornil i Rutte. Podle něj nejde pouze o evropský problém.

„Víme, že také Spojené státy mají problém s výkonem obranného průmyslu,“ uvedl generální tajemník NATO. Americká administrativa podle něj tlačí na zbrojní společnosti, aby produkci zvyšovaly.

Výroba skutečně roste. Lockheed Martin získal kontrakt v potenciální hodnotě až 58,6 miliardy dolarů na výrazné zvýšení produkce PAC-3 MSE. Ani rozšiřování výrobních linek však nedokáže okamžitě nahradit střely spotřebovávané nebo objednávané po celém světě.

Rusko sází na Iskandery a další balistické střely

Zatímco Ukrajina a její spojenci řeší nedostatek interceptorů, Rusko se snaží počet i pestrost prostředků používaných při útocích dál zvyšovat. Mezi největší hrozby patří balistické střely Iskander-M. Rusko používá také ze vzduchu odpalované Kinžaly a k útokům na pozemní cíle upravené rakety původně určené pro systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400.

Dalším zdrojem balistických zbraní je Severní Korea. Ukrajina opakovaně upozorňuje na používání severokorejských střel KN-23, jejichž konstrukce se v některých ohledech podobá ruským Iskanderům.

Podle ukrajinských představitelů může Moskva disponovat schopností vypouštět až stovku balistických raket měsíčně. Ukrajina zároveň tvrdí, že Rusko znovu zvýšilo používání severokorejských střel a že severokorejské síly rozmístěné na ruském území mohou disponovat dalšími raketami a odpalovacími zařízeními.

Pro obránce tak vzniká nepříjemná vojenská i ekonomická rovnice. Rusko může kombinovat různé druhy zbraní a snažit se obranu zahltit, zatímco Ukrajina musí nejcennější interceptory šetřit pro cíle, proti nimž jiné systémy nemají dostatečnou účinnost. Sám Zelenskij popsal balistické rakety jako jednu z hlavních součástí ruské strategie.

„Rusko sází na balistické rakety a právě díky nim Putin stále věří ve svou válku,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Jeho výrok vystihuje širší problém. Čím méně interceptorů má Ukrajina k dispozici, tím větší význam získává pro Rusko schopnost provádět opakované balistické útoky a kombinovat je s dalšími prostředky.

Ukrajina chce střely pro Patriot vyrábět sama

Kyjev proto nehledá pouze další hotové baterie a munici ze skladů spojenců. Stále více tlačí také na dlouhodobější řešení v podobě rozšíření výroby a případné společné produkce interceptorů. Zelenskij označil získání dalších střel za jednu z hlavních priorit ukrajinské obrany.

„Nejdůležitější je najít způsob, jak získat co nejvíce raket pro systémy Patriot, co nejrychleji,“ uvedl Zelenskij.

Ukrajina současně usiluje o možnost vyrábět potřebnou munici přímo na svém území. Takový krok by v dlouhodobém horizontu mohl snížit závislost země na politických rozhodnutích spojenců a na uvolňování jejich omezených zásob.


Případná výroba na Ukrajině má ovšem zásadní překážku. PAC-3 je technologicky velmi citlivý systém a předání výrobních technologií vyžaduje souhlas Spojených států.

Americký prezident Donald Trump nejprve naznačil, že by Ukrajina licenci k výrobě mohla získat. Později však podle AP uvedl, že Spojené státy k takovému kroku zatím nesvolily a při předávání technologie musí být velmi opatrné.

Ani případný americký souhlas by navíc současný problém nevyřešil okamžitě. Ukrajina by musela vybudovat výrobní kapacity, vyškolit pracovníky a vytvořit potřebný dodavatelský řetězec. Thomas Withington z RUSI právě před představou rychlého řešení varoval. I kdyby se podařilo potřebnou licenci získat, výsledek by se podle něj projevil až s odstupem.

„Tohle nebude řešení hrozeb protivzdušné obrany, kterým bude Ukrajina čelit zítra,“ upozornil.

Místo sestřelení rakety zničit její odpalovací zařízení

Právě omezené množství Patriotů a jejich interceptorů vysvětluje další část ukrajinské strategie. Pokud nelze všechny přilétající balistické rakety spolehlivě ničit ve vzduchu, nabízí se možnost zasáhnout prostředky, které je odpalují.

Kyjev se proto stále intenzivněji snaží útočit na ruské vojenské základny, sklady, logistiku, radarová zařízení a odpalovací komplexy ještě předtím, než mohou být použity proti ukrajinským městům.

Podobnou logiku Ukrajina uplatňuje při útocích na ruskou energetickou infrastrukturu. Drony zasahují rafinerie a další zařízení stovky kilometrů od hranice. Tyto operace mají Rusku způsobovat ekonomické škody a současně zvyšovat náklady války daleko od samotné frontové linie.

V případě balistických raket je ale princip preventivního zásahu ještě důležitější. Jakmile Iskander nebo podobná střela odstartuje, počet možností, jak ji zastavit, prudce klesá. Pokud v dosahu není vhodně rozmístěný Patriot s dostupným interceptorem, obránci mohou mít jen minimum dalších možností.

Ukrajinská strategie se tak stále výrazněji pohybuje mezi dvěma způsoby obrany: získat více systémů a střel schopných balistické rakety ničit ve vzduchu a současně zasahovat jejich odpalovací zařízení, sklady a logistiku ještě před startem.

Kyjev zároveň pracuje na vlastních levnějších prostředcích protiraketové obrany a podporuje myšlenku širší evropské kapacity, která by v budoucnu snížila závislost na omezeném počtu amerických systémů a interceptorů.

Současný problém tím ale nezmizí. Pokud Ukrajina podle Zelenského během července zachytila pouze 29 ze 195 odpálených ruských balistických raket, samotné dodávání dalších baterií Patriot bez odpovídajícího množství munice nemůže situaci vyřešit.

Právě zde se dnes střetávají dvě průmyslové kapacity. Rusko se snaží vyrábět a získávat tolik raket, aby ukrajinskou obranu zahltilo. Ukrajina a její západní spojenci potřebují vyrábět dostatek interceptorů, aby ji dokázali udržet funkční.

Patriot přitom zůstává jednou z nejúčinnějších odpovědí, které má Ukrajina proti balistickým raketám k dispozici. Bez dostatečného množství střel v odpalovacích zařízeních však ani moderní protiraketový systém nedokáže vytvořit ochranu, kterou dnes ukrajinská města potřebují.



Zdroje: 1. https://www.reuters.com/world/what-is-patriot-missile-system-why-are-supplies-depleted-worldwide-2026-08-07/; 2. https://www.washingtonpost.com/opinions/2026/07/07/ukraine-is-out-patriot-missiles-here-how-give-them-more/