Svátek má: Otmar

Politika

Velikost textu:

Šebestyán určil viníka předem. Půlka analýzy je začerněná

Šebestyán určil viníka předem. Půlka analýzy je začerněná

Dotace pro malé získaly i velké firmy. Ministr zemědělství Martin Šebstyán chtěl doložit chybu státu. PGRLF teď začernil 13 z 25 stran analýzy, včetně části o možném odškodnění.

Martin Šebastyán, ministr zemědělství
16.listopad 2026 - 06:01

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nechal zpracovat právní analýzu neoprávněně vyplacených zemědělských dotací. Její zadání však vyvolává vážné pochybnosti. Místo nezávislého zjištění odpovědnosti totiž požadovalo doložit, že pochybilo ministerstvo, nikoli podniky, které podporu získaly. Výsledek je nyní hotový, ale veřejnost se s jeho podstatnou částí nesmí seznámit. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) začernil třináct z pětadvaceti stran. Skryté zůstalo také právní posouzení možného odškodnění firem, mezi nimiž jsou společnosti Agrofertu.

Na nové skutečnosti upozornil 15. listopadu server iROZHLAS, který získal částečně zpřístupněný dokument advokátní kanceláře Portos. Z veřejné části přitom nevyplývá jednoznačný závěr, že za neoprávněně vyplacené dotace nesou odpovědnost výhradně státní úředníci. Takové vysvětlení ale původní ministerské zadání požadovalo. Vzniká proto otázka, proč vedení resortu předem určovalo směr právního posouzení a komu má jeho výsledek skutečně sloužit. Zadání analýzy vzniklo na červnové poradě vedení ministerstva, kterou řídil sám Šebestyán. Úkol dostal předseda PGRLF Josef Kučera. Dokument výslovně požadoval doložit, že čerpání podpory proběhlo podle tehdejších pravidel a že příčinou byla chyba ministerstva, nikoli vina podniků.

To je zásadní problém. Ministr nemá právnímu posouzení předepisovat, kdo má být označen za odpovědného. Má požadovat nezávislé zjištění skutečností, ať už budou pro stát, úředníky nebo příjemce dotací jakkoli nepříjemné. Předem formulovaný závěr vytváří podezření, že cílem nebylo pouze objasnit minulá pochybení, ale také získat argumenty pro předem zvolený výklad. Šebestyán postup obhajuje tvrzením, že podniky jednaly v dobré víře a stát se jich nedostatečně zastal. Ministerstvo zároveň prohlašuje, že účelem analýzy je nezávisle zjistit příčiny neoprávněného čerpání. Jenže nezávislost právního hodnocení se obtížně slučuje se zadáním, které předem stanoví, jaký závěr má být doložen.


Pokud ministr zastává názor, že za všechno mohou úředníci a příjemci podpor nenesou odpovědnost, musí jej podložit důkazy. Nemůže považovat politické přesvědčení za náhradu právního rozhodnutí. V tom spočívá podstata celé kauzy. Sporné dotace byly v letech 2015 až 2018 určeny malým a středním zemědělským podnikům na pojištění plodin a hospodářských zvířat. Získaly je však také společnosti patřící do velkých koncernů. Vedle firem Agrofertu šlo například o podniky skupin Lukrom a JTZE.

Evropská komise rozhodla, ministr hledá jiné vysvětlení

PGRLF začal neoprávněně vyplacené prostředky vymáhat již v roce 2021. Některé firmy peníze vrátily dobrovolně, jiné až po soudních rozhodnutích. Evropská komise následně 29. července 2025 potvrdila, že na dotčené podniky nelze uplatnit dvouleté přechodné období zachovávající status malého nebo středního podniku při změnách vlastnictví. Podle ministerstva dosáhla neoprávněně vyplacená podpora necelých 7,2 milionu korun. Šebestyán nyní tvrdí, že Česká republika měla rozhodnutí Evropské komise právně napadnout. Takový názor může ministr zastávat. Nemění však skutečnost, že rozhodnutí je závazné a samotné ministerstvo přiznává povinnost PGRLF podle něj postupovat.


Rozlišovat je nutné také neoprávněný nárok na dotaci a případné zavinění příjemce. Firma mohla při žádosti postupovat v dobré víře, a přesto na podporu podle evropských pravidel neměla nárok. Pochybení úředníků zase automaticky nezakládá právo na náhradu škody. Tyto otázky měla analýza nezávisle vyhodnotit. Politicky nejcitlivější je skutečnost, že mezi dotčenými podniky figurují společnosti Agrofertu, tedy holdingu dlouhodobě spojeného s premiérem Andrejem Babišem. Nejde o důkaz, že analýza vznikla na jeho pokyn nebo v jeho zájmu. Jde však o okolnost, která vyžaduje mimořádnou transparentnost. Jestliže ministr vlády vedené Babišem nechává vypracovat dokument, jehož zadání může posílit právní argumentaci také firem Agrofertu, veřejná kontrola není politickým útokem, ale nezbytnou podmínkou důvěryhodnosti státu.

Stát má chránit veřejné peníze, ne předem vybrané závěry

Nejzávažnější otázky vyvolává začerněná část analýzy. Původní zadání totiž výslovně požadovalo také posouzení potenciálních nároků podniků vůči státu. Jinými slovy, mělo se zkoumat, zda firmy, které musely neoprávněně získané podpory vracet, mohou následně požadovat odškodnění. PGRLF odmítá příslušné pasáže zveřejnit s odkazem na dva probíhající soudní spory. Podle fondu by zpřístupnění interní právní argumentace mohlo poškodit jeho procesní postavení. Takové vysvětlení může být legitimní. Samotné začernění dokumentu proto není důkazem nezákonného jednání ani toho, že analýza skutečně doporučuje podniky odškodnit.

Problém je však širší. Státní instituce nejprve vymáhá neoprávněně vyplacené dotace, zatímco vedení ministerstva následně iniciuje analýzu se zadáním, které přenáší odpovědnost na stát a otevírá otázku možných nároků původních příjemců. Takový postup vyžaduje mnohem přesvědčivější vysvětlení než pouhé ujištění, že podniky jednaly v dobré víře. Agrární analytik Petr Havel již dříve upozornil, že dokument může dotčeným firmám poskytnout další právní argumenty. Podobné pochybnosti vyjádřili i opoziční politici. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný označil zadání za nepochopitelné, představitelé Pirátů kritizovali možné zneužití státní moci. Jde o politická hodnocení, nikoli o prokázané závěry vyšetřování. Jejich základem je však skutečný a doložený obsah ministerského zadání.


Šebestyán proto musí odpovědět na několik zásadních otázek. Kolik veřejných prostředků zpracování analýzy stálo? Proč ministerstvo požadovalo předem určený závěr? Může být dokument využit při soudních sporech proti státu? A jak chce ministr zaručit, že případné nároky velkých podniků nepovedou k dalšímu zatížení veřejných financí? Zatím není potvrzeno, že by stát rozhodl o jakémkoli odškodnění. Proto je důležité vyjasnit, zda analýza zůstane pouze interním právním posouzením, nebo se stane podkladem pro další změny postupu ministerstva a PGRLF.

Šebestyánova kauza není pouze sporem o 7,2 milionu korun. Je především zkouškou, zda vláda dokáže oddělit veřejný zájem od zájmů velkých příjemců dotací. Jestliže ministr předem formuluje požadovaný závěr právní analýzy a veřejnost následně nevidí její nejcitlivější část, důvěru ve státní rozhodování tím neposiluje. Stát má chránit veřejné peníze a vymáhat dodržování pravidel. Nemá vytvářet dojem, že výsledek právního posouzení lze objednat podle politické potřeby. Dokud Šebestyán tento rozpor věrohodně nevysvětlí, odpovědnost za pochybnosti o postupu svého ministerstva ponese především on.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: x)


Zdroje: 1. Ministerstvo zemědělství – Oficiální stanovisko; 2. iROZHLAS – Šebestyánova analýza je hotová, 15. listopadu 2026⁠; 3. iROZHLAS – Kritika ministerského zadání