Ještě v roce 2022 byla největší bezpečnostní obavou české veřejnosti energetická krize. O čtyři roky později zůstává významným tématem, rychle ji však dohání obavy z války na českém území. Dlouhodobé průzkumy SANEP ukazují, že se nemění pouze celkový pocit bezpečí, ale také konkrétní hrozby, které lidé považují za nejzávažnější.

První reprezentativní průzkum společnosti SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR byl realizován v roce 2017. Od roku 2022 probíhá každoroční série průzkumů, která umožňuje sledovat vývoj bezpečnostních obav české veřejnosti ve srovnatelné podobě.

Nejnovější průzkum se uskutečnil od 1. do 20. června 2026 metodou internetového dotazování CAWI na reprezentativním kvótním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let. Vzorek odpovídal základní sociodemografické struktuře populace a deklarovaná statistická odchylka činila ±1,5 procentního bodu.

Od energetické krize ke strachu z války

V roce 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu a v době prudkého růstu cen energií, označilo energetickou krizi za svou největší bezpečnostní obavu 36,8 procenta respondentů. Nárůstu počtu uprchlíků v České republice se nejvíce obávalo 20,4 procenta a války na českém území 10,7 procenta dotázaných.

V dalších letech se rozdíly mezi těmito třemi tématy postupně zmenšovaly. V roce 2026 se největší část respondentů obává nárůstu počtu uprchlíků v České republice (25,9 %). Energetickou krizi uvedlo 24,3 procenta a válku na českém území již 21,8 procenta dotázaných.


Rostoucí význam civilní připravenosti přitom odpovídá i současným dokumentům NATO, které vedle vojenských schopností stále více zdůrazňují odolnost společnosti, ochranu kritické infrastruktury a připravenost obyvatel na krizové situace.

Přestože největší cenový šok energetické krize odezněl, náklady domácností na energie zůstávají ve srovnání s obdobím před rokem 2022 zvýšené. Energetická bezpečnost proto zůstává jedním z klíčových témat veřejné debaty.

Kybernetické hrozby zůstávají stabilní

Obavy z ohrožení kyberprostoru se od roku 2022 pohybují přibližně mezi deseti a třinácti procenty. V letošním průzkumu je uvedlo 12,7 procenta respondentů. Kybernetické hrozby se tak dlouhodobě drží mezi nejvýznamnějšími bezpečnostními obavami české veřejnosti.

To odpovídá i skutečnosti, že kybernetické útoky představují trvalou součást současného bezpečnostního prostředí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost každoročně eviduje stovky bezpečnostních incidentů a upozorňuje na jejich rostoucí význam pro fungování státu i soukromého sektoru.


Významný je také pokles nerozhodnutých odpovědí. V roce 2022 nevědělo, které hrozby se obává nejvíce, 5,5 procenta respondentů. V roce 2026 to bylo už pouze 1,5 procenta. Také odpověď „ničeho z uvedeného“ dlouhodobě zůstává kolem jednoho procenta. Většina veřejnosti si tedy dokáže poměrně jasně určit, kterou hrozbu považuje za nejvážnější.

Rok 2017 odrážel jinou bezpečnostní realitu

Průzkum z roku 2017 nelze s pozdějšími šetřeními porovnávat ve všech odpovědích přímo. Nabídka možností byla tehdy odlišná a například otázka týkající se války na území České republiky vůbec zařazena nebyla. V tehdejším bezpečnostním prostředí totiž nebyla vnímána jako významné veřejné téma.


Teprve po roce 2022, v souvislosti s válkou na Ukrajině, byla do průzkumu zařazena otázka týkající se obav z války na českém území. Vývoj následujících let ukazuje, že se toto téma velmi rychle zařadilo mezi nejvýznamnější bezpečnostní obavy české veřejnosti.

Bezpečnostní obavy se soustřeďují kolem několika hlavních témat

Nejnovější průzkum ukazuje, že tři nejčastější odpovědi – nárůst uprchlíků, energetická krize a válka na českém území – představují dohromady 72 procent všech uvedených obav. Bezpečnostní vnímání české veřejnosti se tak soustřeďuje na několik vzájemně propojených témat.

Výsledky průzkumu zároveň ukazují, že bezpečnost již veřejnost nevnímá pouze jako otázku armády nebo policie. Pro většinu lidí představuje soubor vzájemně propojených rizik – od války přes migraci a energetiku až po kybernetické útoky či fungování státu během krizových situací.

Právě schopnost těmto souvislostem porozumět bude jedním z klíčových předpokladů odolné společnosti. Výsledky dlouhodobých průzkumů SANEP proto nepřinášejí pouze informaci o tom, čeho se lidé obávají nejvíce, ale také ukazují, jak se během několika let proměnilo bezpečnostní uvažování české veřejnosti.

Zdroje: 1. SANEP – Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova (reprezentativní průzkumy z let 2017, 2022, 2023, 2024, 2025 a 2026 realizované pro Sdružení sportovních svazů ČR); 2. NÚKIB – Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky; 3. NATO – Resilience, Civil Preparedness and Article 3.; 4. Eurostat – Statistiky cen energií v Evropské unii.