Politika

Velikost textu:

Zbořil: Krymská válka jako jedna z dalších zbytečných válek

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout takzvanou Krymskou válku, která probíhala mezi léty 1853 až 1856, kde na jedné straně bylo Rusko, na druhé straně Turecko, Velká Británie, Sardinie a Francie.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

18.květen 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Opravdu je zajímavé to, že když se mluví o současné napjaté situaci na Ukrajině, o vztazích k Ruské federaci a toho ukrajinského prostoru, za který považujeme nějaký monolit, tak se nemluví o Krymské válce.

Občas si vzpomeneme na to, že Napoleon táhnul do Ruska, potom že v roce 1941 proti Sovětskému svazu bojovalo nacistické Německo plus třináct jeho spojenců. Někdy si také připomínáme Brest-litevský mír a vztahy rusko-německé a rusko-rakouské na konci první světové války,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Výsledek Krymské války…

„Krymská válka je zajímavá tím, že šokovala evropskou společnost. Odhaduje se, že počet jejích obětí bylo 600.000. Z toho ovšem většina byli ranění bez jakékoliv pomoci, kteří umírali na sepsi, dyzenterii a vyvolalo to snaha takovou humanitární potřebu organizovat. Ať už to byla Florence Nightingalová, britská zdravotní sestra, a nebo Henri Dunant, švýcarský lékař, lékárník za pomoci české hraběnky Kinské, známější je jako Bertha von Suttnerová, iniciovali vznik organizace Mezinárodního červeného kříže..

Byl o ni také zájem literární, který vyvolaly „Sevastopolské povídky“ Lva Nikolajeviče Tolstého, ke kterým píše později reagující autor, že kdo četl Sevastopolské povídky se už nemůže domnívat, že ještě vznikne na evropském kontinentu nějaká válka. To, že se mýlil víme už dnes velice dobře, ale pravda je, že jeden ze slavných britských filmů, který se týká Krymské války byl „Útok lehké kavalerie“ (1968), který je o tom, jak britští aristokratičtí synkové si jedou zastřílet na Krym a jsou pak šokováni tím, že je ti primitivní Rusové zabíjejí primitivními zbraněmi velmi brutálním způsobem,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

A možné poučení…

„Na mě to dělá dojem, že prostě evropská veřejnost je nejen například z té Krymské války absolutně nepoučitelná, že si vůbec neuvědomuje, co to je vstoupit do světa válek, který byl původně uveden do života jenom konfliktem rusko–tureckým. K němu se pak přidávali další a další, kteří chtěli něco získat, alespoň nějaké území a nebo ekonomický profit a neuvědomuji si, že to může skončilo tak, že na bojišti sice vyhrála turecko-britská, britsko-francouzská aliance, ale už v prvních mírových jednáních v následujících letech, na jednáních v Paříži a později v Berlíně tyto územní zisky byly ztraceny a ta válka se ukázala být téměř zbytečnou,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.