Hádají se stoupenci měnového (peněžního) vysvětlení inflace, čili přiznávajícího naši vinu, se stoupenci tzv. nabídkového vysvětlení inflace (kladoucího vinu na Putina, Čínu a boj s globálním oteplováním), ale to je pouze mediální hra. Vinou je mimo veškerou pochybnost nadměrné množství peněz v oběhu a obří deficity státního rozpočtu.

Deník E15 uvedl, že Stanjura – vedle odhadu letošního deficitu státního rozpočtu ve výši 330 mld. korun – „v letech 2023 až 2025 předpokládá deficity těsně pod 300 mld.“. Vynechám-li absurditu výroku „těsně“, když netušíme, jaká recese nás do roku 2025 ještě zasáhne, pak jsou to hrozivá čísla. Přeloženo do češtiny, vláda chce dále zesilovat a prodlužovat inflaci. Deficit rozpočtu vede k inflaci.

Jsem zvědav, jestli od dnešního rána fungující nový guvernér ČNB nepřehodnotí svůj původní výrok o nezvyšování úrokových sazeb. Těch 7 % je v dnešní situaci málo. (Mimochodem, centrální banka Zimbabwe zvýšila svou úrokovou sazbu tento týden na 200 %, ale to není pro nás návod.)

Dnes Česká republika přebírá fiktivní tzv. předsednictví EU. Je to samozřejmě jen klamný název, je to evropská hra na demokracii. I náš pan ministr pro Evropu Bek včera řekl, že „prostor není moc velký“, že „dostaneme do ruky zvoneček a budeme hlídat čas“. Že by tak rychle pochopil prázdnotu této funkce? To bych od něho nečekal.

Horší je motto českého předsednictví, kterým je Havlův výrok z roku 1996, že „Evropa je úkol“. Evropa je kontinent, to není úkol. Evropa je možná i ne zcela homogenní kulturně-civilizační okruh. Jediným možným, i když naprosto chybným úkolem by mohlo být Evropu unifikovat, centralizovat, zglajchšaltovat. To, probůh, nedělejme.